Krajina mých snů
12. 3. 2009
Kdyby se mě někdo zeptal, kde je krajina mých snů, určitě bych bez váhání odpověděla, že je to u mé babičky ve vesničce Manětín nedaleko Plzně. S rodiči tam jezdím už od malička, ale bohužel ne tak často, jak bych si přála. Velmi se mi to místo líbí už jen proto, že zde bydlí většina mého příbuzenstva.
Manětín leží v údolí, nad kterým se tyčí velký kopec - Chlumská hora. Ta je porostlá listnatými stromy a nejvíc si toho všimnete na podzim, kdy se listy zbarví do nádherných teplých barev. Vesnicí protéká malý potůček, který ústí do rybníku. V létě se tam chodíme koupat a chytat ryby a v zimě bruslit. Teď už to ale bohužel není tak často, jako když jsme byli malí. Nejraději mám manětínské léto, protože ho trávim většinou celé. V okolí je mnoho luk, a tak to všude krásně voní rozkvetlými květinami.
Jednou bych se do Manětína chtěla přestěhovat, protože pomalu zjišťuju, že městský život není nic pro mě. Ale ten největší důvod jsou samozřejmě moji příbuzní, kteří zde žijí. Když je rodina pohromadě a rozumí si, tak je to to nejlepší, co může být.
Manětín leží v údolí, nad kterým se tyčí velký kopec - Chlumská hora. Ta je porostlá listnatými stromy a nejvíc si toho všimnete na podzim, kdy se listy zbarví do nádherných teplých barev. Vesnicí protéká malý potůček, který ústí do rybníku. V létě se tam chodíme koupat a chytat ryby a v zimě bruslit. Teď už to ale bohužel není tak často, jako když jsme byli malí. Nejraději mám manětínské léto, protože ho trávim většinou celé. V okolí je mnoho luk, a tak to všude krásně voní rozkvetlými květinami.
Jednou bych se do Manětína chtěla přestěhovat, protože pomalu zjišťuju, že městský život není nic pro mě. Ale ten největší důvod jsou samozřejmě moji příbuzní, kteří zde žijí. Když je rodina pohromadě a rozumí si, tak je to to nejlepší, co může být.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář